O co v této novele jde jsme na stránkách Asociace již psali. Zopakujme jen, že se jedná o vložení odstavce 3 do čl. 1 tohoto zákona ve znění:

„(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům.“.

Přestože je novela nazývána novelou zbraňovou, nemá s nabýváním, držením či nošením zbraní nic společného...  Tyto záležitosti řeší zákon 119/2002 Sb. a ten, jak z textu návrhu vyplývá, měněn není.  Zde jde o novelu ústavního zákona a jak je zvykem, tyto zákony mají spíše deklaratorní charakter s tím, že vlastní problematiku podrobně řeší legislativa na ně navazující. Tak tomu je i u tohoto návrhu. Ten by zůstal sice významnou, ale stále jen pouhou deklarací, kdyby nebylo další prováděcí legislativy. Taková konkrétní legislativa je již připravována, například na Facebooku můžete nalézt aktivitu ministerstva obrany na téma "branné spolky". To, že naše ozbrojené a bezpečnostní složky potřebují v nynější době kromě jiného i nějakou formu záloh je téma o kterém  není třeba vést diskusi. 

Na otázku co případné přijetí novely přinese členům Asociace je jediná odpověď - nic. Dojde-li ke vzniku záložních ozbrojených složek, nelze očekávat žádný prodejní boom v oblasti zbraní či střeliva, spíše naopak - stát bude pořizovat pro tyto záložní složky výzbroj a výstroj v souladu se zákonem formou tendrů, jejichž vítězem nemusí být ani podnikatel z České republiky.  Ale nejsme jen členové Asociace, jsme především občané České republiky a zde by měl být pohled na novelu zákona 110/1998 Sb. diametrálně odlišný.  Před časem byla Česká republika vyhodnocena jako 6. nejbezpečnější země na světě. Ne, že bychom u nás byli geniální, nemáme ani geniální ani zcela bezchybně pracující bezpečnostní složky, ale ostatní nám dokazují, že to lze řešit daleko hůře...  Potkávám Němce, Brity a Francouze co se k nám stěhují právě z důvodu, že hledají bezpečnou zem k životu, přitom jde o země, pro které jsme byli ještě před takovými 25ti lety nebezpečným divokým východem. Vracejí se domů emigranti ze zemí jako Austrálie a o zemi, kde strávili 40 a více let svého života hovoří jako o "odepsané zemi". Ať máme na současný stav práva a svobod v naší zemí názor jakýkoliv, je nutno uznat, že Česká republika se stala jakýmsi ostrovem normálnosti  v okolním, z pohledu naší civilizace již velmi zvráceném světě. Naším úkolem, jako občanů České republiky je učinit vše, aby to tak zůstalo nejen pro nás, po zbytek našeho života, ale i pro následující generace.  A pro plnění tohoto našeho úkolu potřebujeme my občané přijetí novely zákona 110/1998 Sb.   Potřebujeme, aby stát navenek jasně deklaroval, že zbraně ve vlastnictví občanů z jakéhokoliv důvodu jsou také použitelné k jejich obraně, obraně jejich blízkých a v neposlední řadě k obraně vlasti.  Již taková deklarace bude znamenat signál potencionálním  zločincům či teroristům  pohybujícím se na celém území Evropy, že právě zde mají problém s měkkými cíli, které jim tak velkoryse a bez ohledu na životy občanů  nabízejí vládnoucí garnitury  Francie, Británie či dalších zemí.  Přijetí novely zákona 110/1998 Sb. potřebujeme i jako ústavní základ pro vznik prováděcí legislativy, kterou budou vytvořeny záložní ozbrojené a bezpečnostní složky a posílena bezpečnost v České republice. V neposlední řadě potřebujeme přijetí novely zákona 110/1998 Sb. k posílení pocitu bezpečí u občanů České republiky.  V naší, dosud ještě fungující civilizaci je zajištění bezpečnosti úkolem státu. Občané si musí být jisti, že stát plní svoji povinnost a že naše vlast je bezpečnou zemí. Kdyby stát na plnění této své povinnosti rezignoval, otevřel by tím dveře vzniku nestátních, nekontrolovaných ozbrojených složek. Teprve tehdy, bude-li bezpečnost občana ohrožena a stát zůstane nečinný, nebo ještě hůře bude činit kroky k dalšímu zhoršení bezpečnostní situace v zemi, teprve bude občan hledat řešení svého ohrožení v účasti v nestátních bezpečnostních složkách, v bezpečné a fungující zemi nemají  zakladatelé a propagátoři takových nestátních "domobran" žádnou šanci.  Říkají-li někteří politikové, že přijetí tohoto návrhu zákona 110/1998 Sb. může otevřít dveře vzniku nestátních bezpečnostních a ozbrojených složek (domobran), buď přímo vědomě lžou nebo v důsledku absence bezpečnostní kvalifikace jen opakují lež, kterou jim někdo nadiktoval.   Rozlišení těchto skupin politiků - odpůrců přijetí této novely a rozhodnutí kdo skutečně vědomě a úmyslně poškozuje bezpečnostní zájmy České republiky a kdo tak činí z pouhé nevědomosti je obtížné, spíš je třeba hodnotit i další veřejné  projevy takového kterého politika,  jeho postoje k dalším otázkám týkajícím se přežití Českého národa a naší civilizace, jeho případné  účasti v nějaké paralelní, České republice nepřátelské  struktuře či jeho vazby na zahraniční subjekty.  AVPZS je společenstvo odborné, nepolitické a nikdy nebude preferovat žádný politický subjekt, avšak před politiky ať první nebo druhé skupiny a také politickými subjekty ve kterých jsou organizováni je namístě nyní, v předvolebním období , varování.

Ing.Jan Skalický
Předseda AVPZS