Stanovisko najdete i zde https://kzps.cz/

S t a n o v i s k o
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
k „Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů“

V rámci mezirezortního připomínkového řízení jsme obdrželi výše uvedený návrh a k tomuto Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) uplatňuje následující připomínky:

I. Obecně

Text návrhu, jeho úroveň, je velmi překvapivá. Oborná veřejnost si dosud vysoce cenila kvality návrhů předkládaných legislativních norem ze strany MV ČR pro oblast civilních zbraní a střeliva, kdy odůvodněné výhrady (připomínky) bylo možno vznášet jen k velmi malé části předkládaných textů. Bohužel, předkladatel tímto návrhem tuto dosavadní cestu opustil, oba dva body (ale reálně jde o body tři, počítáme-li rozšíření ustanovení o přestupcích), návrhu jsou zcela špatně jak legislativně tak věcně. I odůvodnění návrhu v důvodové zprávě je nesprávné, pokud odkazuje na tragickou událost na FFUK, avšak do dnešního dne nejsou uvolněny informace k motivům a způsobu jednání pachatele a není předložena analýza, zda došlo k nějakému systémovému selhání, k selhání jednotlivců či zda nebylo možno událost odvrátit nebo zmírnit její následky jinak. Za této situace není odpovědné předkládat jakékoli legislativní návrhy včetně těchto aktivistických či populistických.

Odkaz v důvodové zprávě na skutečnost, že oba předložené body jsou v trochu odlišné podobě součástí nového zákona o zbraních a střelivu pak je jen důrazným upozorněním na to, že nový zákon o zbraních a střelivu je nutno novelizovat ještě před jeho vstupem v účinnost.

Nelze jinak, než požádat, aby tento návrh byl vrácen k celkovému přepracování. Tato připomínka je zcela zásadní.

II. Konkrétně

k bodu 1 - § 39, doplnění odst. 6 ve znění:

„(6) Držitel zbrojní licence, který je podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé.“.

v kontextu s bodem 3 - § 76d, doplnění odst. 7 ve znění:

„(7) Držitel zbrojní licence se dopustí přestupku, pokud neprovede oznámení podle § 39 odst. 6.“.

Návrh je naprosto neakceptovatelný. Po držiteli licence je požadováno pod hrozbou postihu za přestupek jednání, aby oznamoval obchodní aktivity v oblasti zbraní a střeliva, které považuje za "důvodně podezřelé". Ona "důvodnost podezření" je plně ponechána na subjektivním posouzení držitele licence, není zpracována žádná sjednocující metodika nebo pravidla jaká jednání má držitel licence považovat za podezřelá a jaká ne. Návrh ani nepočítá s možným vznikem podzákonných norem (chybí zmocnění). S ohledem na ustanovení § 10, zák. č. 250/2016 Sb. a nekvalitu tohoto návrhu, pokud držitel licence nebude chtít riskovat správní postih za přestupek (který má vliv na jeho spolehlivost!), případně vést několikaleté soudní spory o tomto správním postihu (a tím i o zlikvidování svého podnikání) bude nucen hlásit každý jednotlivý obchod s kýmkoli jako "podezřelým", neboť při absenci definice "podezřelého jednání" může správní orgán považovat za podezřelé jakékoli jednání (obchod), které někdy v budoucnu skončí excesem (někdo koupí diabolky a vystřelí s nimi někomu okno). Zahlcení a kolaps systému jistě ale nebyly cílem předloženého návrhu.

Předkladatel se zde zjevně inspiroval problematikou a řešeními v rámci AML. Dlužno říci, že identifikace neobvyklého obchodu v rámci finančních institucí je jednodušší než identifikace podezřelého obchodu v oblasti zbraní a střeliva už tím, že k finanční instituci je klient zpravidla smluvně vázán. Problematika AML je důsledně zpracovávána více jak 30 let, kromě legislativy (směrnice, zákon, podzákonné normy) je zpracována řada metodik (KYC apod.) a přesto systém nefunguje dobře a selhává (viz Ukrajinské peníze v Podnikatelské družstevní záložně).

Pokud předkladatel vidí potřebu problematiku oznamování podezřelého obchodu v zákoně č. 119/2002 Sb. řešit, je třeba nejdříve ve spolupráci s odbornou veřejností vypracovat potřebnou metodiku pro identifikaci takového obchodu a stanovit postup držitele licence pro ten který typ podezřelého jednání (například i stanovit okruh jednání a okolností, kdy držitel licence požadovanou transakci neprovede). Nelze ovšem vyloučit, že po odborné diskusi dojde komise k závěru, že vyjma zjevných situací, kdy zákazník (klient, obchodní partner) bude pod vlivem alkoholu, drog nebo zjevně duševně nemocný takovou metodiku sestavit lze jen velmi problematicky. Samozřejmě, výše uvedené platí i pro text poslanci a senátory nově schváleného zákona o zbraních a střelivu (nZOZ), který považujeme za kvalitní právní přepis, vyjma několika konkrétních nedostatků, toto je jeden z nich, nelze než touto cestou předkladatele vyzvat, aby zahájil legislativní proces jeho novely před vstupem v účinnost ve smyslu výše uvedených zásad.

k bodu 2, změna znění § 57, odst. 2 takto:

„(2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o zajištění zbraně kategorie A, A-I, B, C, C-I nebo D, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu, zápalek, zbrojního průkazu, zbrojní licence, průkazu zbraně, zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropského zbrojního pasu, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a,

a) které byly zadrženy podle § 56 a ve věci má být vedeno řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona; pokud není do 1 měsíce od jejich zadržení zahájeno řízení podle tohoto zákona nebo věc není postoupena orgánu oprávněnému vést řízení podle zvláštního zákona, příslušný útvar policie postupuje podle odstavce 8, nebo

b) pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost.“.

Návrh je zcela chybný jak po právní tak po věcné stránce. Zajištění zbraně je chápáno jako krátkodobé opatření, které následuje po neodkladném zadržení zbraně (§ 56) z důvodu nějaké akutní hrozby nebo z důvodu reálně hrozící ztráty podmínek pro právo držitele se zbraní nakládat (spolehlivost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost). Nově navržené znění odst. 2, § 57 pak umožňuje zajistit policii zbraně a oprávnění na základě údajné "informace či stanoviska" od "orgánu veřejné moci" (OVM) a to bez uvedení lhůt a opravných prostředků, v reálné praxi pokud jde o délku rozhodování soudů na několik let. Pojem OVM přísluší v ČR asi 12000 subjektů (např. servisní organizace škol - jídelny, drážní úřady, notáři, exekutoři, Česká pošta a jiné). Všechny tyto subjekty by se nově staly "oprávněnými" ve vztahu vznášet na policii požadavek na odzbrojení občana nebo zničení firmy či podnikatele. S ohledem na počet a rozmanitost OVM je tento návrh zhoubnější než praxe, která zde byla před rokem 1989, kdy o žádostech občana ve věci zbraní spolurozhodoval "uliční výbor" neboť ten byl pro daného občana pouze jeden.

Chce-li mít jakýkoli subjekt možnost odzbrojit prostřednictvím policie libovolného občana, měl by mít odvahu takový návrh předložit sám za sebe a podepsat se pod něj a neukrývat se tak za pojem "OVM". Předkladatel návrhu (MV ČR) potom ovšem musí dodefinovat pravidla pro ověřování oprávněnosti takových požadavků daného subjektu a opravné prostředky k takovým rozhodnutím včetně stanovení závazných lhůt, aby bylo pokud možno eliminováno zneužívání tohoto institutu (například pro účely konkurenčního boje či osobní msty). Na misku vah při rozhodování o takovém návrhu je třeba dát fakt, že jeho přijetím se v České republice mění podstata pojetí práva na nakládání se zbraněmi z nárokového - po splnění zákonem stanovených podmínek, které zde reálně platí od roku 1990 na nenárokový, kde kromě splnění podmínek bude muset občan nebo firma vyhovovat nikde v zákoně nedefinovaným požadavkům a představám subjektu (subjektů), které budou oprávněny iniciovat u policie spuštění procesu zajištění zbraně a dokladu (oprávnění).

I zde je třeba vyzvat předkladatele, aby současně zahájil legislativní proces opravy nového zákona o zbraních a střelivu (nZOZ), návrh jak text opravit nalezne například v textu pozn. návrhu k tisku 465, poslance Vondráčka.

Připomínáme, že významově se ustanovení k problematice OVM obsažené v nZOZ významně liší od předloženého návrhu znění ust. odst. 2, § 57 a to zahrnutím zbraní kategorie D do jeho textu. Je otázka, zda se jedná chybný přepis textu nebo záměr, kdy v takovém případě by bylo třeba neprodleně vyvolat ústavně právní diskusi o možných důsledcích takové změny.

Kontaktní osoby:

Jiří Šebesta e-mail: jirisebesta@seznam.cz tel: 608 343 828
Dr. Jan Zikeš e-mail: zikes@kzps.cz tel: 222 324 985

V Praze dne 21. března 2024

                                                                                                            Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MSc., MBA
                                                                                                             p r e z i d e n t